Jednoslabičná zvěř česká

Když jsme s Míš stoupali k marockým hvězdám po úbočí Atlasu, napadla nás jazyková hra. Kolik zná čeština zvířat na jednu slabiku? A kolik jich známe my? Třicet se nám jevilo málo, padesát příliš. Netrvalo dlouho a začali jsme je vyjmenovávat, posléze dokonce zapisovat. A místy i vymýšlet. A zpětně kontrolovat, jestli nám fantas nezatemnil úsudek.

Vcelku brzy vyšla najevo definiční potíž. Totiž jak si vymezit pojem „zvíře“? Rodové jméno? Čeleď? Lidové označení? Plemeno? Rozlišení samce, samice, případně neplodných kříženců? Protože jsme chtěli dosáhnout úctyhodného počtu, rozhodli jsme se o velkou benevolenci s minimálním omezením. Vše, co tedy splňuje označení zvířete v nejširším slova smyslu, jsme do našeho seznamu zařadili.

Ze seznamu jsme vypustili pouze mytické bytosti, u nichž jsme nenarazili na skutečně existující druh (tím vypadli drak a saň) a rovněž jsme vypustili označení samce lidského, tedy muže. To proto, že jsme nějak podvědomě cítili, že úplně nenaplňuje definici zvířete (sebechvále navzdory).

A tak jsme vzpomínali a počítali, zpočátku to šlo samozřejmě snadno, posléze to byla fuška a každého znovuobjeveného tvora jsme s výskotem oslavili. Docela zajímavé bylo pozorovat, která zvířata čeština označuje jednou slabikou. Byla to zvířata velmi běžná, potkávaná, nebo naopak věhlasná a nebezpečná. Dostal jsem pocit, že čeština pojmenovává jednoduše to, s čím se dá snadno setkat nebo před čím se mít na pozoru. Nějak bezděčně nám tak šetří čas i energii u všech těch domestikovaných forem. Přišlo mi to krásné a objevné, věřím, že na tom něco je.

Když jsme potenciál češtiny vyčerpali, pustili jsme se ještě do angličtiny. A zjistili, že ač nejsme rodilými mluvčími, přece jednoslabičné zvěře vyjmenováváme snad srovnatelná kvanta s češtinou. A vlastně se není čemu divit, angličtina umožňuje snad ještě větší množství hláskových kombinací.

Potom jsme tedy všechno to tvrostvum sečetli. A k čemu jsme dospěli?

NEŘEKNU! :oP

Teda ještě chvíli neřeknu. Mám pro čtenáře výzvu. Soutěž. Nečtěte dál, zkuste si uzmout skývu času a přemýšlejte. Pátrejte. Vymýšlejte. Zkuste si vzpomnět na všechna ta jednoslabičná zvířátka česká. Nebo anglická.

S Míš jsme si určili takové pravidlo, že nesmíme používat internetů k vyhledávání nových slov, ale pouze k jejich zpětnému ověřování (byť mnohdy jsme ověřovali slova vyloženě podivná). Taky jsme nikdy nehledali nějakou konečnou cifru, kolik takových zvířat v češtině je. O Silvestru jsme nicméně tuto taškařici přednesli ještě grémiu přátel, kteří si vzpomněli na pár dalších, tyto uvedu jakbysmet. Obzvlášť angličtina se mi teď jeví vcelku nevyčerpatelná…

Teď tedy výsledky.

V češtině jsme se s Míš dopočítali 77 jednoslabičných zvířat, což potom kamaráti navýšili na 84. Anglických tvorečků jsme původně sehnali 90, momentálně jsme na 102 zvířatech.

Ještě dám laskavému čtenáři jednu šanci se zamyslet, než oba seznamy odhalím.

3

2

1

.

.

.

Volia! Vizte vše, co (dle našeho skromného uvážení) splňuje definici zvířete na libovolné taxonomické úrovni, seřazeno abecedně (za žlutě označená zvířata připisuji kredit znalému kamarádstvu).

(Jo a omlouvám se za formu obrázku, on ten Wordpiss není úplně výroba-tabulky-friendly…)

Čeština

Angličtina

Tak co? Jak jste dopadli vy? Kolik zvířat jste odhalili? Která nám naopak chybí? A přiznejte, o kterých jste neměli ani tušení? :o)

Tak zas někdy napřečtenou!

3 komentáře u „Jednoslabičná zvěř česká

    • Jó, víc a víííc! :o)

      A je to krásné, neboť vidím pěnkavu a hned si říkám. Aha:

      A co kite?

      A co pie?

      A taky že jo! Jak se to pěkně na sebe lepí. Fakt jich ještě asi chybí dosti dost. A třeba toho gnata jsem si taky mohl vzpomenout. Oproti tomu jay a swifta jsem neznal. Výtečné.

      Takže v EN jsme na 112.

      A jak by vypadala slovenčina? ;o)

      To se mi líbí

Napsat komentář